Dobrý večer, vážení přátelé,
dnes se naposledy před prvním kolem prezidentských voleb zamyslím nad nadcházejícími volbami. Bude mě to bolet, ale myšlení už je takové.
Koho volit? Koho jenom volit?
Vzhledem k mojí podzimní kandidatuře mě občas mé okolí (neopodstatněně) považuje za odborníka v politice a snaží se ze mě vyždímat sofistikovaný názor. A v posledním týdnu mě těmito dotazy začali bombardovat i moji studenti. Vzhledem k apolitičnosti škol (alespoň by to tak mělo být) svoje politické názory v učebnách neventiluji. Odpovím tedy tímto způsobem. Předesílám, že se jedná pouze o názory a logické závěry (logikou se částečně živím), ke kterým jsem dospěl v dlouhých zimních večerech.
Pokud jste příznivci pětikoalice, nejste na správné stránce, protože jsem nakloněn doleva při pohledu zepředu i zezadu. Ale i když vám polezu na nervy, můžete si alespoň udělat obrázek o mělké duši levičáka.
My, rozumní, samozřejmě řešíme rozhodnutí, zda pan Babiš, pan Bašta či někdo další, který by nám připravil růžovou budoucnost.
Začneme panem Babišem. Známe jej. Málokdo je panem Babišem nadšen, spousta lidí mu spílá, nemůžou mu zapomenout Covid 19 a tak nějak celkově Babiš. Ovšem ne všichni si uvědomují několik jeho obrovských předností. Je velmi aktivním politikem už přes 10 let, je jednou z nejsledovanějších osobností a proto není pravděpodobné, že by nějak zásadně překvapil v dobrém či zlém. Je čitelný, je pracovitý, je nesmírně schopný. Má samozřejmě negativa, není to lidumil, je to podnikatel. A co více, stojí za ním obrovská síla seniorů, kterým se během jeho vlády zvýšila životní úroveň. To dráždí lidi z ostatních sociálních skupin a proto má pan Babiš tolik odpůrců. Má velkou šanci v prvním kole uspět a postoupit do druhého kola.
Pan Bašta. Disident, 30 let v nejvyšší politice. Nikoho neklepl přes prsty, nikoho nevynesl vzhůru. Nevím, jak vy, ale já jsem o panu Baštovi za tu dobu příliš neslyšel. 30 let je dlouhá doba a pokud se někdo nedokáže výrazně zapsat, nemyslím, že bude dostatečně průbojný a energický, aby dokázal „držet žezlo pevně v rukou“.
„Tak nám odešel Středula“. Zajímavé je, že při odchodu doporučil svým příznivcům volit paní Nerudovou. Co vede šéfa odborů k tomu, že doporučuje volit představitelku zaměstnavatelů? Co tím získá? Nevíme a není to věc, kterou bychom mohli odhalit. Co je však zřejmé, hlasy Středuly z největší části získá ve finále pan Babiš. To posílí jeho pozici.
Nejvíce se nyní na sociálních sítích řeší spor, zda volit srdcem (pan Bašta, čistý, protivládní, náš) či rozumem (pan Babiš, politický buldozer, oponent pětikoalice, jeden z favoritů).
Víte, taková volba srdcem, to je pojem velmi těžko uchopitelný. Ukažte mi někoho, kdo nyní volí „srdcem“ a napsal o panu Baštovi cokoli oslavného třeba před rokem. Kteří současní obdivovatelé pana Bašty měli jeho jméno v srdci například v dubnu 2022?. Je to momentální móda. Nic víc, nic míň. Pan Bašta by byl přijatelný, kdyby byl v minulosti oblíbený a populární. Protože tomu tak nebylo, tak i navzdory současné volební srdeční hysterii se pan Bašta pohybuje kolem 6% preferencí. A to vše i přes popírání volebních předpovědí, přes neuznávání kurzů sázkových kanceláří, přes zveřejňované informace institucí, které jsou na pravdivých a ověřených informacích existenčně závislé. Je to takové „popírání kulatosti Země“. A pořád bez valného výsledku.
Pana Babiše na sociálních sítích nemiluje nikdo. Nicméně příznivců „z donucení“ má miliony. Lidé sice moc nechtějí Babiše, ale ještě více je děsí představa, že by Hradu vládli Pavel nebo Nerudová. Paní Nerudová sice poslední dobou trochu ničí svůj volební profil, který jí média a její pracovní skupina pracně vytvořila, ale pořád je „mladá a pohledná“, čímž zvláště mezi mladými získává řadu podporovatelů. Pokud by se konaly volby na nižším stupni ZŠ, bude mít 90 procent. Generál Pavel působí důstojně, uhlazeně, tvrdě a celkově reprezentativně, nicméně občas „uklouzne“ a nese „Kainovo znamení“ – příslušnost k předrevoluční KSČ ve vyšší funkci. Pro nás, levicově orientované voliče, je nepřijatelný svou podporou vládní politiky pětikoalice. Z těchto vládních stran jen za první rok odešlo kvůli osobním záležitostem více členů, než z kterékoli předchozí vlády za celé funkční období. I nějaká ta smrt tam byla.
Přátelé i odpůrci (nepřátele nemáme), komu z vás se za vlády pětikoalice zvýšila životní úroveň? Komu se nesnížila? A nebo jinak – komu se nesnížila podstatným způsobem? Nic neříkejte nahlas, ale buďte sami k sobě upřímní. Inflace se má snižovat a skutečně se pozvolna snižuje. A co to znamená? Že se naše životní úroveň i dnes snižuje a její další snižování je plánováno. Pomaleji, abychom si byli schopni zvyknout. Abychom se nebouřili . Abychom nevyšli do ulic.
Pan Bašta v této volbě prezidenta nemá valné šance na úspěch. Přesněji řečeno, nemá šance prakticky žádné. Plamenné projevy začínající slovy „Kdybychom se všichni …“ jsou sice zábavné, ale k ničemu. Naprostá většina je už rozhodnuta, komu svůj hlas dá. Na sociálních sítích se hraje o poslední procenta. O procenta, která jsou zcela k ničemu panu Baštovi, ale mohou poškodit pana Babiše. První trojka je velmi vyrovnaná a je pouze na nás, zda v ní bude i odpůrce pětikoalice. A to zajistí pouze hlas pro pana Babiše. Hlas pro Babiše v prvním kole. Názory, že „volím jak chci, protože mám vlastní hlavu, protože nejsem ovce“, nejsou příliš moudré. Říkají, že udělám to, co chci, protože nejsem schopen pochopit, co je třeba učinit. I ten silný Babiš potřebuje v prvním kole podporu, aby se dostal do kola druhého. A pak samozřejmě jít volit znovu.
Právě proto a jen proto budu volit pana Babiše. A slibuji, že pokud by se nějakou náhodou do druhého kola probil pan Bašta, omluvím se a dostane můj hlas.
Váš Jiří Reichel, politický komentátor